Zprávy, články, názory, komentáře domů »

Projev na pietním aktu konaného u příležitosti Dne válečných veteránů

Projev na pietním aktu konaného u příležitosti Dne válečných veteránů
11.11.2012
fotogalerie | zpět na články

Čestný dvůr Národního památníku na Vítkově v Praze.

Projev na pietním aktu konaného u příležitosti Dne válečných veteránů

Vážené dámy a pánové, vojáci Armády České republiky, váleční veteráni, vážení přátelé,
 
dovolte mi, abych vás srdečně pozdravil a zároveň všem poděkoval za to, že jste si dnes na toto místo přišli připomenout Den válečných veteránů. Jsem toho názoru, že váleční veteráni by pro nás měli být mementem, výzvou a inspirací, abychom naši historii neignorovali a čerpali z ní poučení. Pokud tak neučiníme, škodíme především a hlavně sami sobě. Neúcta k obětem druhých a neúcta k hrdinům nás potom snadno svádí, abychom opakovali své chyby z minulosti a nedokázali projevit obětavost a odvahu i za mnohem méně dramatičtějších okolností, než je válka – v obyčejném každodenním mírovém životě.
 
My jsme se sice po listopadu 1989 chopili celkem ochotně vůči veteránům splácení dluhů za komunistický režim, který za dobu své totalitní diktatury nesmyslně a především krutě pronásledoval a často i vraždil Masarykovy legionáře či hrdiny z bojů nad Londýnem a od  Tobruku, Sokolova, Dukly či Dunkerque. Historici začali zaplňovat bílá místa naší historie, stát se začal lépe starat o poslední žijící veterány, ale rčení „pozdě, ale přece“ již nedokáže nejen vrátit promarněné roky životů tisíců veteránů, ale jen těžko odstraňuje škody na charakteru národa a na takřka zakořeněné neúctě značné části našich lidí k hrdinům i odvaze jako občanskému postoji.
 
V posledních letech jsme nejednou vyslovili slib, že se již k našim veteránům nebudeme chovat macešsky. Plníme však tento slib? Ano – možná k posledním žijícím hrdinům 2. světové války, ale ptám se, zda máme stejný respekt a úctu k nové generaci hrdinů, která bránila či brání svobodu a demokracii na Balkáně, Iráku či v Afghánistánu? Při sledování názorů nemalé části našich občanů si tím bohužel nejsem zcela jist a je mi často z toho smutno zvláště když vidím, že dokonce někteří naši politici se na těchto náladách populisticky přiživují.
 
Jsem proto rád, že si i v naší zemi od roku 2001 našel své místo se svou symbolikou vlčích máků i svátek Dne veteránů. Věřím, že i on trochu pomůže změnit v naší zemi jevy, které jsem zde kritizoval. Přeji proto všem našim veteránům – těm starším i těm novodobým hodně pohody a radosti do dalších dnů.
                        
Děkuji vám za pozornost.

MUDr. Přemysl Sobotka
kandidát na prezidenta
předseda regionálního sdružení
člen výkonné rady
1. místopředseda Senátu PČR