Zprávy, články, názory, komentáře domů »

Povolejme Přemysla!

Povolejme Přemysla!
21.11.2012
fotogalerie | zpět na články

Mílovými kroky se blíží okamžik, kdy si občané poprvé v historii vyberou v přímé volbě prezidenta České republiky. Kandidátem ODS je dlouholetý politik, původní profesí lékař a mnohanásobný senátor MUDr. Přemysl Sobotka.

Povolejme Přemysla!

K Přemkovi mám blízko už z toho důvodu, že oba slavíme narozeniny 18. května - ve znamení býka. Především si ho však vážím za jeho pevné a neměnné postoje, stejně tak proto, že nikdy nebyl spojen s žádným skandálem a kauzou, což není po takřka čtvrtstoletí ve vrcholné politice v české kotlině obvyklé.

ODS ve své historii dvakrát měnila svého předsedu a vždy k této změně došlo na Přemyslův popud. Poprvé vyzval Václava Klause k přijetí odpovědnosti za prohrané parlamentní volby v roce 2002 a podruhé vyzval k odstoupení Mirka Topolánka po sérii skandálů. Připomínám to záměrně, protože tak projevil odvahu, kterou jiní postrádali a to přes to, že byl vždy velmi loajální do chvíle, než musel volit mezi loajalitou k předsedovi a loajalitou ke značce ODS. Ta nakonec vždy převládla a má jí na štítě i v dobách, kdy se to moc nenosí.

Dovolil jsem si trochu delší úvod, abych naše čtenáře ujistil, že v tomto rozhovoru nemohu být nezaujatý. Přál bych si na Hradě Přemysla, nikoliv oráče, ale Sobotku.

VK: Přemku, jak se před bitvou o Hrad cítíš po těle?
Přemysl Sobotka:
Cítím se velmi dobře. Už jsem se pochlubil, že můj zdravotní stav je velmi dobrý a cítím se mladě, jsem v pohodě.

VK: Na jaře jsi absolvoval vnitrostranické primárky a z republikového maratonu vyšel vítězně. Jak teď prožíváš ten čas před samotnou volbou?
Přemysl Sobotka:
Jak jsi řekl, objel jsem celou republiku, abych prezentoval své názory, a nyní dělám totéž. Já se velice rád bavím s lidmi, rád je poslouchám. Jezdit za nimi a povídat si s nimi mi nedělá problém, ale naopak potěšení. Je to poučné a inspirativní.

VK: Víš, jak tě vnímá veřejnost a jak tě hodnotí?
Přemysl Sobotka:
Jistěže vím. Nakonec víš sám, že si stále udržuji kontakt s realitou a ptám se lidí na různých příčkách společenského žebříčku, jak vnímají současné problémy, co jim vadí, co je tíží, na co nadávají a co by chtěli. Říkám tomu, že mám nastavená zrcadla. Možná proto jsem se nikdy nedostal do izolace a nežil v laboratorním světě, jak se to občas politikům stává. Jsem potom ve výhodě, když se něco projednává, protože znám názor například vesnického truhláře a vím, co se u nich v místní hospodě probírá. Vím, co si myslí známí, kteří podnikají, mám kamarády z lékařského prostředí a tak dále. To je velmi cenná zkušenost a tyto vztahy si po léta udržuji.

VK: Pak jistě víš, že tě řada lidí vnímá jako málo rázného politika, ačkoliv já mohu říct, že tě znám a umíš se pěkně rozčílit.
Přemysl Sobotka:
Máš pravdu a je to tím, že se snažím, abychom si nepříjemné věci vyříkali doma. Můžeme se pohádat, vynadat si, ale pak musíme táhnout za jedem provaz. Když jsem přesvědčen, že je něco špatně, tak to dokážu říct bez obalu a dost tvrdě. Na druhou stranu musím umět své emoce ovládat a nemohu si při oficiální návštěvě dovolit, abych něco nevhodného řekl nebo udělal. Také nejsem populista a nehřímám, nepoužívám silná slova a nehraju divadlo. Mám raději takt a diplomacii než bouchání do stolu.

VK: Nevyhýbáš se někdy kontroverzním tématům? Současný prezident si v nich často libuje…
Přemysl Sobotka:
(úsměv) Nevyhýbám, ale také je prvoplánově nevyhledávám. Naše společnost, a nakonec i celá Evropa, je dnes rozjitřená, tak nemám potřebu přilévat olej do ohně. Mnoho věcí mi vadí, cítím s lidmi, kterým se nežije snadno, a vidím, kam jižní státy EU dovedl příliš štědrý sociální systém. Také vidím, že Evropská unie má řadu chyb a mám k jejímu fungování celou řadu výhrad. Přesto si nemyslím, že je úlohou prezidenta kritická témata nastolovat. To je přeci úkolem premiéra a zejména našich europoslanců. Pokud jsem na toto téma dotazován, pak se samozřejmě vyjádřím tak, jak to vnímám a cítím, ovšem abych měl potřebu si z toho dělat své téma a kreslit svůj euroskeptický profil, tak to nikoliv.

VK: Nicméně jedno téma od tebe slýchám často, a to je téma komunismu, návratu komunistů k moci a kritiky bývalého režimu. Není to v dnešní době už nezajímavé téma? Vždyť ve společnosti je KSČM jaksi brána na milost a její podpora roste.
Přemysl Sobotka:
Asi právě proto to vnímám jako důležité a stále aktuální téma. Děsí mě, jak krátkou paměť řada lidí má. Dnešní debata o minulé éře se smrskla na to, že se stály fronty na banány a zboží se nekupovalo, ale shánělo. To přeci není to hlavní! Je nutné připomínat, že především chyběla svoboda, že nikdo nesměl říkat nahlas, co si myslí, že lidé žili bez perspektivy a možnosti seberealizace. Komunismus si nárokuje hlavní slovo ve všech oblastech života, ať jde o hospodářství, kulturu, média, politiku… Připadá mi děsivé, že mnozí hledají spásu a řešení u strany, která popírá svobodu a chce všechno regulovat. Je to vyhánění čerta ďáblem. To už mohou rovnou doufat ve vzkříšení NSDAP, což byla mimochodem také levicová strana se silným sociálním programem.

VK: Byli by dnes komunisté stejní jako tehdy? Dnes jsme přeci v EU, NATO, máme demokratickou ústavu a veřejnou kontrolu svobodných médií.
Přemysl Sobotka:
Na stránkách KSČ se radikální komunisté hlásí k odkazu Vítězného února, požadují vystoupit „z područí EU a NATO“, chtějí znárodňovat a vrátit se ke státním podnikům, státnímu plánování a vraha Gottwalda oslavují jako hrdinu. V praxi na krajích už vymýšlejí zřizování podniků, aby snížili nezaměstnanost. To, co se tváří bohulibě, je cesta do pekel a už jsme to zažili. Nebezpečí komunismu je v plíživém a nenápadném pronikání do všech sfér života po malých, zdánlivě dobro sledujících krůčcích, zaštítěných tezí o veřejném blahu. Trochu to připomíná pavouka, který nenápadně chodí kolem a než se moucha naděje, je uvězněna v pevné pavučině.

VK: Kdesi jsem četl o tvých prioritách, že jsou příliš nacionalistické: Naše země, naše koruna, naše svrchovanost, naše kultura… Není to přílišné akcentování všeho českého, když jsme součástí EU?
Přemysl Sobotka:
Já kandiduji na úřad českého prezidenta a chci hájit české zájmy. To se přeci nevylučuje se základními principy, na kterých je EU postavena. Na prvním místě je český občan, jeho svobody, jeho právo na důstojný život a jeho zájmy. Proto jsme v EU a ne naopak. Sdílíme myšlenky volného pohybu zboží, služeb, společného trhu, spolupráce, protože to vše je dobrem pro našeho občana. Naopak pro něho dnes není dobré euro, jako více politický než ekonomický projekt, který prochází krizí. My všichni dnes vidíme krizi, do které se dostala řada států, a nechceme opakovat stejné chyby, které je do této situace dovedly. V České republice je jedno z nejmenších nebezpečí ohrožení chudobou, jedna z nejnižších míra nezaměstnanosti a veřejný dluh pod kontrolou. Toho bychom si měli vážit a odboráři s levicí by měli tu zodpovědnost ocenit místo populistické kritiky úplně všeho, co vláda udělá.
Takže když to shrnu, tak je pro mne nejdůležitější, aby česká ekonomika byla v kondici, české banky byly zdravé a čeští občané měli práci, slušný životní standard a byli v bezpečí před hrozbami důsledků neodpovědných kroků a opatření. Nechci, abychom u nás měli nesplatitelný zahraniční dluh, čtyřiceti procentní nezaměstnanost a následně velmi tvrdá opatření, která jsou dnes nuceny přijímat vlády v Řecku, Španělsku, Portugalsku, Itálii… Je lepší se chovat střídmě dnes, než žít v chudobě zítra.

VK: Poslední otázka míří k nacházejícím vánočním svátkům. Co by sis přál pod stromeček pro sebe a co pro republiku?
Přemysl Sobotka:
Čechům bych přál více radosti ze života, aby nezapomínali na minulost a těšili se vším dobrým, co nabízí dnešek. Jako lékař pak především pevné zdraví. Sice se z toho již stalo klišé, ale teprve když opravdu nastanou zdravotní problémy, tak člověk pozná, jak jsou všechny ostatní problémy malicherné a nedůležité. Přeji všem pěkné svátky plné rodinné pohody a štěstí.

VK: Já ti děkuji za rozhovor a budu doufat, že za rok a něco tady budu mít tvůj novoroční prezidentský projev.


Bc. Vladimír Kordač
předseda místního sdružení
oblastní manažer