Zprávy, články, názory, komentáře domů »

Pietní vzpomínka k 70. výročí vypálení obce Český Malín na Volyni, Ukrajina.

Pietní vzpomínka k 70. výročí vypálení obce Český Malín na Volyni, Ukrajina.

Projev místopředsedy Senátu PČR řemesla Sobotky na pietní vzpomínce k 70. výročí vypálení obce Český Malín na Volyni

Pietní vzpomínka k 70. výročí vypálení obce Český Malín na Volyni, Ukrajina. Pietní vzpomínka k 70. výročí vypálení obce Český Malín na Volyni, Ukrajina. Pietní vzpomínka k 70. výročí vypálení obce Český Malín na Volyni, Ukrajina. Pietní vzpomínka k 70. výročí vypálení obce Český Malín na Volyni, Ukrajina.

Vážení představitelé Rivenské oblasti, veterání 2. světové války, členové české delegace, vážené dámy a pánové,

 

          když jsem v květnu 2007 navštívil Ukrajinu a v Rovnu odhaloval pomník Volyňským Čechům, kteří bojovali v letech 2. světové války proti německým nacistům na východní frontě v 1. čs. armádním sboru v SSSR, naplno jsem si uvědomil, co všechno tito lidé dokázali obětovat pro svou starou vlast a vědomí, že jsou Češi.

          Loni jsme si v České republice často připomínali 70. výročí tragédie, která postihla naše obce Lidice a Ležáky. Zrůdnost nacistického zločinného systému ohromila tehdy celý demokratický a svobodomyslný svět.

          Je správné a potřebné, že si stále připomínáme Lidice a Ležáky, ale neměli bychom při tom zapomínat například ani na tragický osud našich krajanů v Českém Malíně. Jsem proto rád, že jsme se zde dnes sešli, abychom si tento zločin připomněli.

Němečtí nacisté zde 13. července 1943 povraždili a upálili celkem 374 Čechů, z toho 104 mužů, 161 žen, 65 chlapců a 40 děvčat do 14 let. Mezi upálenými byli 4 Češi z jiných obcí a také 26 Poláků. V sousedním Ukrajinském Malíně potom Němci zavraždili dalších 132 lidí.

          Český Malín byl založen v roce 1871 českými přistěhovalci z Lounska a Rakovnicka. Obec se rozvíjela díky pracovitosti a šikovnosti našich lidí. Brzy měla daleko vyšší úroveň než okolní ukrajinské obce. To vše však bylo zcela normální u všech českých obcí na Volyni. Proto také naši krajané tolik vadili později sovětským komunistům a nejeden z nich poznal jejich kriminály a lágry.  Svou lásku k vlasti si dokázali Češi z Volyně udržet i v dobách T. G. Masaryka, kdy mnoho z nich bojovalo v řadách československých legií. Naši zahraniční armádu si bez nich nedovedeme představit ani v letech 2. světové války. Bojovali u Tobruku a především na Dukle, kde pro ně zůstane především krvavým znamením datum 9. září 1944 a polská obec Machnówka.

        Skláním se s úctou před nimi a chci věřit, že jejich památka, stejně jako památka mučedníků z Českého Malína, nezůstane zapomenuta…

 

Děkuji vám za pozornost.