Zprávy, články, názory, komentáře domů »

Památník bojovníkům a obětem za svobodu vlasti, Liberec

08.05.2016
fotogalerie | zpět na články

Liberec , Štefánikovo náměstí

Vážené dámy a pánové,
 jsem rád, že jsme se zde dnes sešli, abychom si zde v Liberci u tohoto památníku připomněli oběti nacismu a 2. světové války na Liberecku. V našem kraji je toto smutné období spojené především s rokem 1938, jemuž dominují především tři obrazy – hysterické řádění henleinovců, těžících s neschopnosti vládních úřadů a našich takzvaných spojenců proti nim zasáhnout, poté ponížení a Evropou zrazení českoslovenští vojáci opouštějící svá obranná postavení na hranicích a také – hořící liberecká synagoga. Pokud by se někomu zdálo, že si připomínáme zbytečně události tak zdánlivě vzdálené, nebudu se rozpakovat ho nazvat nebezpečným hlupákem, jako jsem si to před řadou let myslel o jednom českém novináři, který ve svém článku napsal, že jej absolutně nezajímá minulost, ale pouze to, co bude...
 To, co bude, je vždy podmíněno tím, co bylo. Ignorovat znalosti historie je velice hloupé a destruktivní. Námořník potřebuje kompas a znalost proudů, aby zítra doplul tam, kam chce. My suchozemci v srdci Evropy potřebujeme místo kompasu dobře znát historii. Umět se poučit třeba z let 1938 či třeba 1948 v celoevropském měřítku. Jako občané jsme povinni žádat, aby ti dnešní politici, kteří se chtějí oblékat do kabátů pánů Chamberleinů, Runcimanů a Daladierů, přestali překážet. Ke každému A je třeba říkat B. Nestačí totiž lacině kritizovat, že v Evropě sílí radikalismus, populismus, xenofobie, když si neodpovíme na otázku, kdo je toho viníkem.
 To, že si kdysi například Němci oblíbili Adolfa Hitlera, nebylo jen zásluhou jeho hysterického řevu a přihlouplého výrazu falešného proroka, ale také a především vinou selhání demokratických politiků, kteří stáli v čele Německa před ním. A tak to můžeme nacházet i v dějinách ostatních národů – včetně našeho, když si vzpomene například na Klementa Gottwalda a rok 1948.
 Dnes se naším nepřítelem stává vedle mezinárodního terorismu také obnova mnichovanské mentality a posedlost jakýmsi neomarxistickým sociálním inženýrstvím. Přemýšlejme o tom, ale také jednejme včas, jinak byly tyto pomníky obětem okupace a hrdinům boje za naši národní svobodu stavěny zcela zbytečně.

Děkuji vám za pozornost…