Zprávy, články, názory, komentáře domů »

Mezinárodní konference„ DIASPORA JAKO PARTNER MATEŘSKÉHO STÁTU “, Senát PČR

Mezinárodní konference„ DIASPORA JAKO PARTNER MATEŘSKÉHO STÁTU “, Senát PČR

Vždy jsem byl pyšný na to, že česká diaspora byla a je svou kulturností, pracovitostí a invencí je přínosem pro novou i starou vlast.

Mezinárodní konference„ DIASPORA JAKO PARTNER MATEŘSKÉHO STÁTU “, Senát PČR Mezinárodní konference„ DIASPORA JAKO PARTNER MATEŘSKÉHO STÁTU “, Senát PČR Mezinárodní konference„ DIASPORA JAKO PARTNER MATEŘSKÉHO STÁTU “, Senát PČR Mezinárodní konference„ DIASPORA JAKO PARTNER MATEŘSKÉHO STÁTU “, Senát PČR

Vážené dámy a pánové,

 srdečně vás zdravím a vítám zde v historických prostorách Senátu Parlamentu České republiky na mezinárodní konferenci „Diaspora jako partner mateřského státu“, kterou zde spolu se svými odbornými partnery ministerstvem zahraničních věcí ČR, Akademií věd ČR a Českou školou bez hranic pořádá po řadu let naše velice aktivní Stálá komise Senátu PČR pro krajany žijící v zahraničí.
 Problematice našich krajanů sám věnuji pozornost řadu let a mohl jsem se s ní setkat osobně na mnoha místech světa od Kanady přes Chorvatsko až po Kazachstán či Nový Zéland a rád budu v nové budově Národního muzea opět na konferenci „Krajané a otázka identity“ přemýšlet o smyslu a charakteru uchování si národních kořenů mimo svou vlast v éře globalizace.
 Z mého pohledu vidím ve světě tři druhy národních diaspor. Jedna bez svobodné vlasti se snaží zachovat alespoň základní prvky národního a kulturního života svého národa jako například Kurdové, Tibeťané či do vzniku samostatného státu Izrael Židé. Další z vlasti odvedlo hledání lepších životních podmínek jako například v 19. století některé Čechy do USA, na Volyň či do Banátu, jiné vyhnala z vlasti přechodná diktatura či cizí okupace jako u nás v letech 1939, 1948 či 1968. Zde taková diaspora se na straně jedné snaží pozitivně hospodářsky a kulturně integrovat do poměrů hostitelské země při zachování určitých národních tradic, jazyka i snahy zachovat si spojení se starou vlastí a být jí v mezích možnosti co nejužitečnějším.
 Bohužel existuje i třetí typ emigrace, který přináší hostitelské zemi problémy v podobě jasné neochoty se integrovat do jejích poměrů a zvyklostí a někdy je i zárodkem budoucích konfliktů, často motivovaných či dokonce řízených politickými poměry ve staré vlasti, jak to bylo například v mnoha evropských zemích v době hitlerovského nacismu a objevuje se i nyní s migrační vlnou do Evropy.
 Vždy jsem byl pyšný na to, že česká diaspora byla a je tím druhým typem, svou kulturností, pracovitostí a invencí je přínosem pro novou i starou vlast. Proto věřím, že i tato konference bude při celkovém hodnocení dané problematiky zajímavá a inspirující.
Děkuji vám za pozornost…